Zde se pokusím shrnout základní pravidla dělání marmelád tak, jak mě je učila moje babička a jak je používám. Babička brala tato pravidla velice vážně a je pravda, že její malinovo-rybízová marmeláda z roku 1997 je stále výtečná a bez jakýchkoliv známek plísně. Pečlivě si ji chráním, protože je to ta nej na slepování vánočního cukroví.
- Sklenice musí být důkladně umyté: babička nejprve umyla dřez, pak do něj dala vodu a novou houbičkou umyla všechny lahve. Ty dávala na čistou utěrku oschnout. Já v dnešní době prostě naskládám myčku pouze lahvemi a necháme je pořádně umýt (aspoň na 60 ° C).
- Všechno nádobí co příjde do kontaktu s marmeládou musí být umyté novou čistou houbičkou, aby na něm nezůstaly zbytky mastnoty apod. Stejně tak se používá na sušení čistá utěrka. Já řeším opět myčkou. Jedná se o vařečky (babička měla vařečku jen na marmeláda), hrnce, naběračky, lžičky apod.
- Pokud ovoce tvoří pěnu (jahody, meruňky), musíme ji před plněním do sklenic sebrat.
- Test tuhosti marmelád je sice popsán na každém želírovacím cukru, ale přidám ho i sem. Lžičkou dáme trochu marmelády na talířek a pokud je po vychladnutí příliš tekutá, přidáme do marmelády 1-2 lžičky kyseliny citronové, necháme znovu zavařit a test opakujeme,
- Sklenice plníme opatrně, aby jsme neumazali hrdlo. Pokud se tak stane, musíme ho čistou utěrkou otřít před uzavřením sklenic.
- Babička plné sklenice neotáčela (jak se uvádí ve většině návodů), ale z deky jim připravila pelíšek, kam rychle horké sklenice s marmeládou dávala a nechávala je tam až do úplného vychladnutí.
